Veni Sancte aneb jak začíná školní rok na CMTF

Veni Sancte, nebo-li slavnostní mše svatá na zahájení školního, teda promiňte, akademického roku, se konala jako obvykle ve Sněžence (kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci). Letos jsem však netrapasila vepředu nebo nenesla obětní dary. Prostě jsem si sedla dozadu mezi studenty neteologických oborů a kochala se pohledem na důstojné bohoslovce v předních lavicích.

Letos jsme dokonce ani nezpívali Veni Sancte v latině (což mě, latinomilce, trošku mrzelo). Že by s ohledem na většinové osazenstvo kostela? Ale co už... :-)

Letos to vůbec bylo takové... no, ani nevím, jak to napsat či vyjádřit (ach, má skromná slovní zásobo). Po mši jsme se všichni rozprchli do svých domovů nebo za povinnostmi (třeba prváci měli slavnou imatrikulaci :-)), takže jen velmi těžce se stmelila malá skupinka, která nový rok započala i neduchovně... tedy v hospě.

Ještě jeden malý postřech z prostor v kostele za mříží: Přistoupil ke mně můj spolubratr ze semináře Pavel a vychlamaně mi oznámil, že jistý spolubratr (můj kamarád) si zlomil nohu. Mně to moc směšné nepřišlo, ale naladila jsem se na podobnou vlnu: "Prosím Tě, co dělal?", "Ale byl lovit vlaky," "A to jako spadl z náspu nebo co?", "Co já vím,". Takže jsem se nic víc nedozvěděla. O pět minut později se přivalil jeho nejlepší kamarád, aby mi oznámil, že si Honza zlomil nohu. Po mém prohlášení, že o tom, že má nohu v gipsu, vím, řekl: "On už ji má v sádře?". No, super... I takto se komunikuje ve chvílích těsně po mši svaté.

Posezení v hodpůdce bylo příjemné a člověk by ani nevěřil, jak jedno jedenácti stupňové pivo dokáže zvednout level.

Inu, takto začíná naše každoroční lopotění na alma mater CMTF. Přijďte se taky někdy podívat na Veni Sancte

:-).

Poznámka pod čarou: "Veni Sancte" jsou první slova sekvence "Přijď, ó Duchu přesvatý", kterou všichni moc dobře známe ze svatodušní neděle a i jiných krásných příležitostí...