...aneb život jde dál...

Výprava po trati duchů aneb stočtyřicetčtverkou z Krásného Jezu do Lokte

30. 10. 2011 2:12

Olomouc/Krásný Jez/Loket – Včerejší volný den jsem využila k tomu, abych se vypravila do vzdálených krajů západních Čech. Naskytla se k tomu totiž jedinečná příležitost. V úvodu si však dovolím krátký sumář celé včerejší cesty.

 

Počet kilometrů:

a. s ČD a.s. - 942 km

b. s VIAMONT Regio a.s. - 38 km

c. s privátní společností pěšobus - 15, 2 km

Celkový čas strávený ve vlaku (resp. i busu): 13 hodin a 4 minuty (započítáno je  i zpoždění Šíravy - 15 min).

Cestovní náklady: 243,- Kč (199,- ČD net Lidl, 44,- Viamont)

 

A proč ona jedinečná příležitost? No, jak už z nákladů vyplývá, tak jsem využila speciální nabídky Českých drah a Lidlu a vyrazila na Lidlenku.

 

Popisovat cestu do Mariánských Lázní Excelsiorem asi nemá moc cenu. Jen, že jsme jeli celkem pohodlně v humanizovaném Béčku, které bylo optimálně vyhřáté a nutno podotknouti i optimálně obsazené  (nejvýše pět osob). Ještě musím konstatovat, že jsme se čistou náhodou sešli ve složení: 2x Opava, 1x Ostrava, 1x Hradec nad Moravicí a 1x Havířov. Celou cestu se  tedy v našem kupé vedla konverzace (takže můj původní záměr chrnět až do Mariánek padl :-)). Vesměs všichni jsme cestovali s Lidlenkou a onen kluk z Hradce vyrazil na železniční tour. Snad dojel všude, kam chtěl, ale tři hodiny s ním rychle utekly (bodejť by ne, když tématem byla železniční doprava :-)).

Do Mariánských Lázní jsme dojeli s minimálním zpožděním, takže mě zde čekalo hodinové čekání na přípoj, které jsem využila procházkou po okolí železniční stanice, poněvadž delší procházku jsem nechtěla riskovat. Přece jen to v Mariánských Lázních neznám. Když se přiblížil odjezd na další přestupní stanici mé výpravy, dostavila jsem se zpět na stanici, kde již vyčkávalo několik lidí.

Z Mariánských Lázní do Bečova nad Teplou momentálně probíhá výluka, tudíž je zde nasazena náhradní autobusová doprava. Což byla ostatně veliká škoda, jak jsem poznala cestou… Paní průvodčí z Viamontu nám jízdenky orazila ještě před příjezdem autobusu a vůbec byla velice ochotná. Dokonce si pamatovala, kam jedu, takže mě vždy upozornila co a jak. Autobus, kterým jsme jeli, byl velice pohodlný (jednalo se o příměstské autobusy společnosti ČSAD Karlovy Vary). Cesta ubíhala poklidně a bylo se na co dívat… Jeli jsme podél trati, takže jsem viděla, že trať prochází několika tunely různých délek. Hmm… fakt škoda.

V Bečově nad Teplou jsme konečně mohli přestoupit do vlaku. Na této stanici jakoby se zastavil čas, poněvadž zde byla stará mechanická návěstidla a vůbec celkově nádraží působilo zašlou slávou. Na čtvrté koleji stála Regionova (strach mě polil :-)), ale ta se nás netýkala, poněvadž po chvíli dojel od Karlových Varů RegioSprinter (VT 34, Vogtlandbahn), tedy náš vlak (no, s prominutím těžce připomíná tramvaj, zvláště pak vnitřkem, ale co, jedná se o regionální vlak). Sedla jsem si hned za stanoviště strojvůdce, kam vedly prosklené dveře. Čekala mě tedy sedmikilometrová projížďka… cestu jsem strávila pozorováním strojvedoucího, který nic nedělal… noha přes nohu, vykecávání s průvodčí a občasné zatroubení, toť jeho práce. Těsně před Krásným Jezem se mě průvodčí opět zeptala, jestli nechci vystoupit až v Krásném Jezu zastávka… Vystoupila jsem na nádraží a Sprintera jsem nechala odjet.

Krásný Jez – Na nádraží nebyla ani noha. No, tedy pokud nepočítám psí a kočičí… Stála jsem před rozhodnutím, jestli se nemám otočit a zdrhnout zpátky… Kolej vedoucí do Lokte byla totiž přehrazena zarážedlem a následně se ztrácela v bujném porostu… Ale řekla jsem si, přece jsem se tu neštrachala takovou dálku, abych stála ocas a zbaběle zdrhla, a tak jsem vyrazila…

No, jen pár poznámek ke Krásnému Jezu… opuštěné nádraží, které mělo v minulosti jistý význam (jedná se o uzlovou stanici – křižují se zde dvě trati 144 a 149). Bývaly zde návěstidla, dnes je tam pouze stále blikající návěst Sv8 (nebo co to je?) u koleje do Lokte a to je vše. Že tam byly, dokazují jen zbytky betonového zakotvení… A tímto opouštíme Krásný Jez a jdeme dál…

Na 0,5 km je již na kolejích tak bujná vegetace, že se pomalu nedá projít, ale po chvíli objevují lehce prošlapanou pěšinku (důkaz, že zde nejsem ojedinělým železničním turistou). Přesto je postup relativně namáhavý. Na úrovni železniční zastávky Krásný Jez - zastávka se objevuje první železniční mostek a za ním pozůstatek pískačku. Ale co bych psala… nechám promlouvat fotografie s poznámkami…

Zde je trať relativně schůdná... libuju si... to akorát ještě nevím, co mě čeká.

Upozorňovadlo k předvěsti (300m), která už neexistuje... V těchto zářezech je však trať asi v nejhorším stavu... projít zde byl doopravdy náročný úkol...

Začínají se objevovat celkem vzrostlé stromy mezi pražci a navíc padlé kmeny...

Jedna z mnoha "lesních školek" na drážním tělese...

První viadukt... popravdě je zde vidět zásah lidské ruky. Důvod... na fotografiích jednoho cestovatele, jež byl na této trati před třemi roky, byl tento viadukt abnormálně zarostlý smrčky a leželo přes něj i několik padlých stromů. Dnes tam jsou jen tyto břízky... Aspoň něco...

První zával... nachází se mezi dvěma školkami (již dost vysokých smrčků).

Od 3.2 km začíná úsek převrácených, vybočených a chybějících kolejnic...

Mám za sebou čtyři náročné kilometry... cestou jsem potkala skupinku vojaků se samopaly. No, nechtěli mě zastřelit, ale i tak... měla jsem z nich docela strach.

I zde byly vidět určité snahy o údržbu... tzn. vysekané úseky náletových dřevin, které si tam vesele rostly. Ale na druhou stranu... lesáci využívali některé úseky trati jako odkladiště nasekaných větví.

Blížím se k Ležnicím a objevuje se vlečka. Výhybka je však v nepoužitelném stavu a v jednom místě chybí část kolejnice.

Mostek před Ležnicemi (také ve "velmi dobrém stavu", podobně jako trať).

Šestý kilometr hlásí blízkost první zastávky trati - Ležnice.

Poznali byste zde koleje? Kdybych to nevěděla, tak asi ne... Jsou jen trochu vidět pražce...

A zde jsou konečně Ležnice (6.1 km).

Přejezd... Z veškerého zařízení tratě, co jsem zatím měla možnost vidět (moc toho zatím nebylo), je v nejzachovalejším stavu. Ale izoláky ze směru od Ležnic jsem neobjevila...

Místní obyvatelé trať využívají jako zkratku do Slavkova (v pozadí paní ze psem...). Zde je trať nejprůchodnější... Jde se dobře až na to, že pražce příšerně kloužou.

Další viadukt... zde je těch stromečku doopravdy jen poskrovnu...

Izolák ke kounickému přejezdu.

Hornoslavkovský tunel... naštěstí jen 155 m dlouhý, kdyby byl delší a nebylo by vidět na druhý konec, asi bych do něj nevlezla... (jsem prostě strašpytel).

Za tunelem byl další viadukt. Opět bez porostu (téměř...). Na této straně (foceno směrem od Slavkova, tedy až po projití...) mostu je cedule, co však na ní bylo napsáno, to ví asi jen pamětníci. Jinak most využívají i cyklisté...

Vjezdové návěstidlo od Krásného Jezu (L) slepě hledí na trať... Nutno podotknouti (opět), že cestou nebyly žádná upozorňovadla (asi padla za vlast...).

Mostek v záhlaví hornoslavkovské stanice.

Zhlaví žst. Horní Slavkov (návěstidla S1 a S3-5). Jinak nádraží bylo hanlivě nazváno jako lesní (podle stromů, které rostly v celém kolejišti). Nyní zde již žádné stromy nerostou, ale o kmínky se dá dost dobře natáhnout (mluvím z vlastní zkušenosti).

Návěstidlo S1... To druhé (S3 - 5) je na tom podstatně hůř... Jinak označení návěstidel je něčitelné.

Výhybka z manipulační koleje na 1. staniční kolej.

Nádražní budova "Horní Slavkov" slouží jako obytný dům... staniční nápis přece jen pomalu, ale jistě, bledne... (7.8 km)

SŽDC má přece jen smysl pro humor.

Pohled na kryté nástupiště. Ale je pravda, že snad do několika let stanice opět obživne a vlaky opět budou brázdit místní koleje. Trať z Krásného Jezu do Slavkova totiž obstála a nebude fyzicky zrušena. Toto rozhodnutí padlo po apelu hornoslavkovské radnice a místních firem, které koleje chtějí využít pro své účely. Bude to však dost náročné. Koleje jsou ve špatném stavu (asi tak, že je budou holt muset vyměnit), svršek zvětralý a hlavně neuvěřitelně zarostlý. Ale když 14 let leží jen tak ladem napospas všemu? Holt přírodě a nenechavým rukám neporučíš...

Odjezdová návěstidla L1 a L3-5. Nalevo by mělo být ještě trpasličí návěstidlo Lc5, ale nenašla jsem ho... Asi nepřežilo zalesnění...

Výhybka číslo pět vede na traťovou kolej, výhybka 6 (vzadu) na vlečku...

Sudé zhlaví, vlevo vlečka vedoucí na vlastní mostek. Za mostem pak opouštím žst. Horní Slavkov. Stále je zde vyšlapaná stezička, jde se tak podobně jako z Ležnic. Tzn. dobře až na ty klouzavé pražce... hmm... holt jsem si zalyžovala i v létě (naštěstí nedošlo k žádnému držkopádu... abych nespadla na mostech, šla jsem raději podél zábradlí, poněvadž na prvním viaduktu mi podjela noha a jen tak tak jsem udržela rovnováhu... už jsem se viděla rozplácnutá dole pod ním...).

Další zával... kde přesně nevím, ale bylo to těsně za nádražím (tipuji tak mezi 8.5 a 9 km, najít kilometrovníky byl celkem problém).

Od 9 km opět začínají chybět nejprve železniční svorky, následně i kolejnice.

Desátý kilometr jsem úspěšně minula (nenašla jsem kilometrovník), ale za to jsem potkala převržené kolejnice (v tomto stavu jsou ještě dalších asi 200m).

Po dalších třech kilometrech se dostávám do Horního Slavkova - zastávka (11 km). Hned po odchodu z žst. Horní Slavkov jsem pátrala po vjezdovém návěstidle od Lokte (S), ale neúspěšně. Jinak trať vedla nad místní komunikací, takže byl vidět život (na rozdíl od předchozího úseku, kdy jsem první domy zahlédla až kolem 4.5 km). Dokonce jsem na trati potkala jednoho pána.

Nádražní budova Horní Slavkov - zastávka je ukázkou vzorné údržby a péče Českých drah... Ne, holt zub času zapracoval. Za staniční budovou se zvedá skála, která se na domek a koleje částečně sesula. Ten dům potřebuje už jediné - demoliční kouli... Škoda.

Místo kolejí je zde hustý smrkový les, ze kterého vyčnívá nástupiště :-).

Pěkný výhled na barevné lesy ze zářezu nad domy v Údolí.

Další s viaduktů... polovina mostu je zarostlá břízami. Tu už jsem minula...

Km 11.6 až 12 je zcela bez kolejí. Jsou zde jen holé pražce a tento velmi bezpečně vypadající mostek. Radši jsem ho bezpečně obešla spodem.

11. 7 km.

Pražce bez kolejí...

Od 12 km jsou pod tratí rodinné domy, ale vede k nim místy kolmý sráz. Zde se také po dlouhé době objevují kolejnice. Zde byl také jeden velmi příjemný pes, který na mě vybafl zpoza opěrné zídky. No, lekla jsem se ho notně...

Zastávka Údolí - opět v přítmí lesa. Ale nástupiště je stále patrné.

Cechšský tunel. Celkem krátký a na klenbě rostly nádherné krápníky a záclonky. Bohužel po jeho projití na mě čekalo nepříjemné překvapení. Most za tunelem byl uzavřen a to z dobrého důvodu. Kromě kolejí a pražců tam nebylo vůbec nic, po čem by se dalo přejít. Hloubka pod mostem pak byla 4 m. Nezbývalo mi tedy nic jiného než najít nějaké místo, kde sejít dolů na silnici. Nakonec jsem se vrátila asi 600m zpět na zastávku Údolí. Následně jsem šla asi kilometr po silnici. Minula jsem děravý most a další tunel, který byl hned za mostem.

Ještě jedna fotka z Cechšského tunelu (trať z Krásného Jezu do Lokte-předměstí byla zprovozněna v roce 1901).

Ústí prvního Loketského tunelu ve skále... škoda, že jsem ho nevyfotila z Cechšského tunelu.

Opět na trati. První loketský tunel. Chtěla jsem ho projít a vyfotit most, ale v půlce jsem zjistila, že tunel slouží jako úkryt bezdomovcům, a tak jsem se radši vrátila zpět a vyrazila na poslední kilometr cesty.

Trať vede stále v zářezu nad silnicí, akorát nyní po druhé straně.

14 km... ještě pár stovek metrů a dostanu se na liché zhlaví Lokte - předměstí.

Loket - předměstí... konec provozuschopné koleje. Souběžně vede ještě jedna kolej, jež je zakončena podobným zarážedlem.

Loket - předměstí... ano, to je 14.4 km. Ale ukazuje se, že cesta nekončí... O víkendech a svátcích vlak do této stanice nezajíždí. Musím tedy pokračovat až do Lokte a jak jinak než po kolejích...

Nefunkční předvěst lichého návěstidla, které je asi 500 m dál po trati.

Návěstidlo před druhým loketským tunelem, spolu se s sklonovníkem (sklonovníky po celé délce trati chyběly, pouze zbytky jednoho z nich jsem našla kousek za Ležnicemi...). Upozorňovadlo k předvěsti (200m).

Pískaček v Lokti.

Nádraží v žst. Loket.

Zde na nás čekal šukafon... Zrovna přijel z Chodova. Nakonec však odjel až do Lokte - předměstí. Takže vlastně nechápu, proč tam člověk nemůže nastoupit? No, nemusím všechno chápat...

Opět nefunkční sudé návěstidlo směr Loket - předměstí.

Směr správný, ale leda tak na vlastní pohon... Trať je neprůjezdná... Jsem v cíli cesty. Teď už mě čeká jen necelých osm hodin jízdy ve vlaku domů do Olomouce.

Nyní zbývá pouze zhodnocení... Čekala jsem, že to bude náročné, ale rozhodně méně. Neustálé prolézání, přeskakování a následné vracení se zpomalilo můj pochod dost výrazně. 15 km (+ cca 1.5 po silnici) jsem tak ušla za pět hodin s minimálními zastávkami (průměrná rychlost 3.3 km/h, což je teda ostuda, normálně chodím i šest km/h). Do Ležnic jsem došla promočená na kost a konečná bilance je bunda na odpis, dvoje ponožky v popelnici a bezpočet odřenin a škrábanců.

Inu, na trati 144 se bude muset zapracovat a bude to stát nemálo sil a času, ale hlavně peněz... Stav trati není špatný, on je hrůzostrašný... ale škoda slov. Jen doufám, že nakonec dojde k tomu, že po těch kolejích v budoucnu nebudou chodit turisté, ale jezdit vlaky... Měli bychom si holt více vážit práce našich předků... a toto není památka, která dožila a tím pádem zanikla, jak říká prof. Pojsl... toto je stav, ke kterému došlo díky nezájmu odpovědného orgánu... Situace je sice kritická, ale nikoliv smrtelná... a tak naděje umírá poslední...

A tak končím své skoro povídání... Zpáteční cesta proběhla bez problémů. Cestu z Chodova do Prahy jsem skoro celou prospala, v Praze jsem čekala necelou hodinku na Šíravu a do Olomouce jsem dojeli s 15 minutovým zpožděním, které jsme nabrali kousek za Prahou. Nutnou podotknouti, že v Mohelnici přestal platit ČD net, ale nikoho to nezajímalo a tím méně průvodčího... :-)

Výletům vlakem zdar... hlavně v humanizovaných béčkách :-D

Sdílet

Komentáře

dromedar Hloupá otázka: studuješ dopravku? Anebo máš otce/bratra/snoubence u dráhy?

Po přečtení článku nemohu než autora považovat za fanatického železničního fandu a dle mých předsudků je tato "porucha osobnosti" téměř výhradní doménou mužů...

Eva Křupalová Ne, studuji teologii na teologické fakultě v Olomouci (ještě stále.. ale dopravka není nic nemožného...) a pouze jsem se vrátila ke svému starému koníčku :-) Vlaky a dráhu mám ráda odmalička... byla jsem vždycky spíš na techniku než na panenky :-)

No, já vím, že to je porucha... jak říká jeden spolužák: "je to nemoc...", ale myslím si, že celkem neškodná. Na rozdíl od jiných poruch... Ten článek... no, holt se, Kubo, asi nudím... a nebaví mě jezdit na klasická turistická místa...

vítis Nádherný článek, jsem též fanda do železnic a zvláště do procházení zrušených tratí. Tuto trať mám už dlouho v úmyslu projít ale pořád nevychází čas. Jinak návěstidlo označené jako Sv 8 je návěstidlo výhybky se samovratným přestavníkem a když bliká bílé světlo znamená to že je výhybka správně přestavena do přednostní polohy výhybky. Citováno z předpisu ČD D1, který se teď v rámci pracovní náplně strojvedoucího v přípravě učím.

Eva Křupalová Víťo, díky za info... už jsem si to taky zjistila, jen se mi to nechtělo opravovat :-))).

Já osobně doufám, že ke zrušení této trati nedojde (když už ustála poslední snahu SŽDC ji fyzicky zrušit) a dojde k obnovení provozu, i když to bude stát nemalé prostředky... Tak si radši pospěš, než se do toho pustí :-). No, i když... :-D

Jinak přeji mnoho štěstí při přípravě a snad se někdy potkáme na dráze... i když mnoho nepojízdných mašin Ti nepřeju (budu se totiž věnovat údržbě a opravám kolejových vozidel... :-)).

Pavloš No téda, tak mazec a skláním před Tebou Evi!
Jakože něco naprosto úžasného! Jen lituji toho, že jsi se také o nás ve vedlejším kupé nezmínila v článku... :-)
Ale hlavně, čeho především lituji je to, že jsi se mi řádně nepochlubila s o Tebou zamýšlené cestě.. :-( podle toho, co jsi mi říkala, jsem měl zato, že jdeš navštívit klášter a tím to hasne.. a néé sem! To když bych věděl, tak nevím, nevím, jestli bych do těch Františkových lázní pokračoval, a či bych to nezval na túru s Tebou.. Jen nevím, co bych dělal s tou svojí krosnou a tu bundu bych asi také nerad obětoval džungly napospas..;-) fčil si to s takovou budu moset projít sám, nebo někoho ukecat, což sa mi stále nějak nedařilo.. :-( už nějakou dobu to také plánuji a stále nic.. není s kým a taky kdy..

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.